Atopický ekzém trápí hlavně děti, v Česku je asi 800.000 pacientů
Atopický ekzém trápí hlavně děti, může se ale poprvé projevit také až v dospělosti. U poloviny dětských pacientů odezní do puberty, zvýšená citlivost a suchost kůže však u nich přetrvá celý život. V ČR má toto silně svědivé chronické onemocnění kůže asi 800.000 lidí, výskyt nemoci se za posledních 20 let zdvojnásobil.
"Z atopického ekzému dítě nevyroste, jak se mnohdy rodiče mylně domnívají. Vloha je podmíněna geneticky. Zvýšená péče o suchou kůži je nutná po celý život, i když je nemoc v klidové fázi," řekla dnes novinářům kožní lékařka Stanislava Polášková z Všeobecné fakultní nemocnice.
Zanícená kůže pacienta je poseta svědivými pupínky, někdy jen zarudne a zhrubne. Ekzém bývá nejčastěji v kožních záhybech, může se ale objevit také jen na tvářích, hrudi, očních víčkách či jako zánět rtů s prasklinami koutků. Podle Poláškové je to "chameleon mezi chorobami". I pro lékaře bývá obtížné odlišit ji od jiných chorob, zaměňuje se třeba se svrabem.
Polášková upozornila, že atopický ekzém může mít i kojené dítě, ačkoli se traduje opak. "Kojení neovlivní vrozené vlohy vlohy k alergii. To ale neznamená, že není pro dítě tou nejlepší výživou," řekla.
Atopie, tedy vrozený sklon k alergické reakci, začíná typicky ve třech měsících věku postižením kůže. Časem se přidá sezonní rýma, kopřivka, astma či potravinová alergie, lékaři to nazývají "atopický pochod".
Polášková vyvrátila i další omyly spojené s touto nemocí - podle ní rozhodně nepomáhá heřmánková koupel, suchou kůži jen dál vysušuje. Nepříznivě působí i koupání v chlorované vodě bazénů. Další omyl rodičů je, že mokvavé plochy zasypávají a suchou kůži nechají bez mazání, aby se prý oddrolila. Chybou také je dávat na svědivé plochy lihové obklady. Dočasně potlačí svědění, ale kůži vysuší a stav se zhorší.
"Při mokvání ulevuje černý čaj nebo řepík. Na suchou kůži v době, kdy se nemoc zklidní, dělají dobře olejové koupele," poradila lékařka.
Dříve se jako nejlepší promazávadlo doporučovalo vepřové sádlo a indulona. Obojí podle Poláškové sice stav kůže zlepšuje, moderní léčebné masti však jsou podle ní lepší; dodají kůži také chybějící látky.
Klasická léčba hormonálními mastmi, kortikosteroidy, které se ale mohou užívat jen krátkodobě, se rozšířila o masti, které usměrní špatnou imunitní reakci v kůži. Takzvané imunostimulátory hradí zdravotní pojišťovny v Česku jen dospělým. Odborníci je přitom doporučují i k léčbě dětí. Masti v nižší koncentraci vhodné pro děti ale zatím nemají úředně stanovenou cenu, a tak je rodiče musejí dětem kupovat.
Naďa Myslivcová ČTK 21.01.2010
související články
Vaše názory
Vkládat příspěvky do diskuze pod článek mohou jen přihlášení uživatelé
prozatím zde nejsou žádné názory uživatelů